Celoodpružené elektrokolo MONDRAKER CRUSHER R+ 27,5

Tento produkt se již bohužel nevyrábí. Vyberte si jiný model z dané kategorie
ROK SERVISU ZDARMA
DOPRAVA ZDARMA 100% SLOŽENÉ KOLO
MÁTE 30 DNŮ NA VÝMĚNU ZDARMA
GARANČNÍ PROHLÍDKA JE U NÁS ZDARMA
ZÁRUKA 10 LET NA RÁM ZDARMA
GARANCE NEJLEPŠÍ CENY NA TRHU

  • Špičkový středový pohon Shimano E8000
     
  • Baterie BT-E8020(504Wh)  je integrovaná v rámu
     
  • Celo-odpružený karbonový rám s 150mm zadním a 160mm předním zdvihem.
     
  • Široké pláště Maxxis Minion a Maxxis High Roller jsou Tubeless ready.
     
  • Přehazovačka Sram NX Eagle s 12-ti rychlostmi.

 


Kalkulačka dojezdu elektrokola

Celková hmotnost jezdce (vč. výbavy)
80
kg
Převažující profil trasy
Kapacita baterie
Dojezd
Pro jezdce o hmotnosti 80 kg bude s kapacitou baterie Wh při jízdě s maximální asistencí po převážně dojezd na tomto elektrokole přibližně
km
(na konkrétní celkový dojezd má dále vliv nastavení módu asistence, technický stav elektrokola, stáří baterie, teplota okolí, protivítr a technika jízdy)

HORSKÉ ELEKTROKOLO S VELKOU VÝDRŽÍ. Silný motor a vysokokapacitní baterie vám pomohou  zdolat i ty nejprudší kopce. Horská elektrokola

Horská elektrokola se vyznačují odolným rámem, kvalitními brzdami a dobrým odpružením.


Středový motor. Motor SHIMANO STEPS je určený pro sportovně laděná cestovní  elektrokola (model 6000) a pro terénní eMTB (model 8000). Hmotnost  středového motoru STEPS je pouze 3,1 kg a jezdcipomáhá rozjet  kolo až překvapivě velkou silou. Pohon nabízí tři stupně: eco-mod,  normal a high, cyklopočítač informuje o stavu nabití baterie,  rychlosti a ujeté vzdálenosti.

Mondraker je díky svým inovacím a zaměření na skvělé výsledky stále oblíbenější značkou, a to nejen mezi bikovými fajnšmekry. Sídlí v Alicante, španělské Mecce mountainbikingu, takže každý člen týmu této značky má vše kolem kol vryté hluboko pod kůži. I díky tomu roku 2001 vznikla firma, která vymýšlí a tvoří kola po svém, dalo by se říct Outside the box


 

Možná by Vás zajímalo: 

Průvodce výběrem elektrokola

Vše o bateriích

Proč elektrokolo od ekolo.cz

Vše o motorech

Ekolo doručíme zdarma 100% seřízené

Elektrokolo na splátky

Nákup elektrokola u nás bez rizika

Elektorkolo na leasing

Testování elektrokola je v ekolo zdarma

Pojištění elektrokola

 

Typ pohonu Shimano E8000, 250W, 70Nm
Kapacita a typ baterie Shimano BT-E8020 504Wh
Ovládání Barevný display Shimano
Typ a materiál rámu Crusher Carbon 27´5+ Stealth Zero Suspension Systém
Přední vidlice Fox 36 27.5+ Rhythm Grip eBike, 160mm zdvihu
Řazení a přehazovačka Sram NX Eagle, 12 rychlostí
Typ a značka brzd Shimano MT520, 203 mm
Řetěz Sram NX Eagle, 12 rychlostí
Představec Onoff Stoic FG 30mm
Sedlo a sedlovka SDG Bel-Air 2.0 / Onoff Pija dropper internal, diameter 31.6mm
Pláště Maxxis Minion DHF 27´5x2.8 / Maxxis High Roller II 27´5x2.8, Tubeless ready, 60TPI
Snímač Torzní senzor
Nosnost 120 kg
Hmotnost vč. baterie 23, 5 Kg

Zde prosím položte Váš dotaz

(nebude zveřejněn)

TEST: MONDRAKER CRUSHER CARBON R+

Dneska se v obvyklém redakčním testu podíváme na nejnovější a současně také nejvyšší karbonovou "motorku" od španělské firmy Mondraker...

Autor: Petr Bureš

Foto: Petr Bureš, Jan Němec

Možná už jste si toho všimli z úvodní fotografie. Tenhle Mondraker sice svou koncepcí a designem vychází z běžných enduro biků, ale na rozdíl od nich tady najdeme sympaticky ukrytý, plně integrovaný pohon spolu s baterií zapuštěnou ve spodní rámovce. Ano, dneska bude řeč o další hightech karbonové elektromotorce s vysokými zdvihy a širokými koly.

Mondraker do světa elektrobiků nastoupil poměrně pozdě, ovšem s o to větší vervou a elánem. Navíc mu k velkému nástupu do značné míry pomohly dnes již opravdu hodně sofistikované pohonné jednotky od Bosche a Shimana, které firma používá na svých elektrobicích.

Crusher Carbon R+ je koncipovaný jako plně karbonový elektrobike. To znamená, že jak přední rámový trojúhelník, tak zadní stavba jsou komplet z karbonu. Designově pak Mondraker postavil tenhle model v duchu enduro modelu Foxy, se kterým sdílí i stejné zdvihy.

Jako stavební materiál zde Mondraker použil Stealth karbon. Kvůli potřebné tuhosti rámu potřebné pro integraci elektropohonu je ho použito výrazně více než u zmiňované Foxy, nicméně hlavní designové linky jsou stejné a to včetně "odvětrání" hlavové pasáže :-).

Šikmo situované vahadlo zadní stavby je kvůli pevnosti z jediného kusu a o tuhost sedlové sekce se pak stará jednak robustní spoj sedlové a horní rámové trubky a také obrovsky vysoká a masivní sedlová objímka, která je navíc k rámu fixována netradičně dvojicí šroubů.

Rám je kompletně provrtaný a nachystaný pro vnitřní vedení kabeláže a to včetně středové pasáže kolem motoru. Nerozebíral jsem zakrytování, abych zjišťoval co a kudy přesně vede, ale trochu mě zarazilo, že při potřebě vysunout sedlovku o kousek výš nešlo téměř pohnout s bovdenem jejího ovládání, ačkoliv jsem se snažil ho zepředu popostrčit co to šlo.

Sympatické a hodné prémiové kvality biku je i to, že z karbonu je vyrobený celý spodní kryt baterie. Ta se do rámu montuje právě ve spodní části dolní rámovky a aby nebyla vystavena vlivům venkovního prostředí, je zde kompletně překryta tímto plochým plátem, který slouží současně díky své šířce i jako poměrně účinný blatník.

Zadní stavba je zde koncipována obdobně jako u klasických biků Mondrakeru, to znamená, že jde o virtuální zavěšení kompaktního zadního trojúhelníku na dvojici vahadel, která nesou rovněž i plavmo umístěný tlumič. Ten prochází těsně nad středem dutinou v sedlové trubce a ukotvený ke spodnímu vahadlu je pak těsně před zadním kolem.

Jinak co se týká dalších standardů, tak tady najdeme pochopitelně boost pevné osy na obou kolech, to jest 110x15 mm vpředu resp. 148x12 mm vzadu.

Komponentový mix

Když je řeč o elektrobiku, většinou první co vás zajímá je to, jakým pohonem je osazený a jaká baterka je k němu přiřazena. Tady je tedy odpověď poměrně jednoduchá, protože jde dnes již o klasický nejvyšší model středového pohonu Shimano STEPS E-8000, ke kterému je připojena sériová baterie s kapacitou rovněž dnes zcela běžných 504 Wh.

Tady ale veškerá očekávání končí, protože pokud byste čekali, že i zbytek osazení pohonu bude Shimano, mýlili byste se. Překvapivě tady totiž najdeme Sram a to v jeho základní Eagle dvanáctkové verzi NX. Tohle logo má na sobě jak řadící páčka, tak přehazovačka. Plastový chod a přesnost páčky mi sice během testu nijak zvlášť problém nedělaly, ovšem její přesnost má k XX1 přeci jen poměrně daleko. Osobně si myslím, že by pro elektrokola měla fungovat nějaká regule zakazující použití dvanáctkových kazet, protože to vás neustále buď nutí cvakat a řadit, nebo naopak túrujete a zbytečně ničíte motor těžkými převody.

Na druhou stranu tady Mondraker alespoň využil možnosti a osadil speciálně upravenou řadící páčku se single shiftem, která neumožní naráz přeřadit o víc něž jeden pastorek nahoru a tím tak přispívá k delší životnosti komponentů.

Odpružení je u elektrobiků tak trochu otázkou kompromisů. Vždycky totiž musíte počítat s tím, že bude mít sestava větší hmotnost a setrvačnost a s tím souvisí i větší míra houbovitosti samotného chodu odpružení. DPX2 LV Evol tlumič z řady Performance je velice slušným standardem. Oproti němu je třicetšestková vidlice základní řady Rhythm sice poněkud levnějším sourozencem, ale u elektrobiku tohoto typu se rozdíly mezi jednotlivými modelovými řadami otupují daleko víc než u běžných kol a proto si troufám tvrdit, že tady to až tak nevadí.

Specificky pro elektrobiky jsou vybrána také zapletená kola. Najdeme zde totiž novinku Spline 1900, Hybrid která se vyznačuje jak robustními ráfky s šířkou 35 mm, tak silnějšími dráty, které spolu tvoří kompaktní celek schopný odolávat náročným požadavkům elektrobiků. K tomu je pak ještě třeba dodat, že obuty jsou robustní pláště Maxxis Minion DHF TR Exo 27,5x2.8" vpředu a High Roller II TR EXO 27,5x2.8" vzadu.

A u specifických komponentů ještě zůstaneme, protože jsme si zde mohli v praxi vyzkoušet také novinku v mezisadových Shimano brzdách; model MT-520, se od běžné produkce liší čtyřpístkovými třmeny. Spolu s dvoustovkovými kotouči na obou kolech bych ale čekal možná trošičku víc brzdného účinku. Ne že by byl problém kolo zastavit, brzdy jsem navíc dostal už dostatečně zajeté, ale prostě jsem od čtyřpístků čekal víc...

Naopak pochvalu si zaslouží OnOff teleskopická sedlovka Pija, která fungovala přesně a hlavně se za ni dal bike bez problémů přenášet a to i se zasunutým sedlem, což je rozhodně velké plus, stejně tak jako celkem minimální stranová vůle sedlovky. Jediné, co bych v tomto směru vytkl, je poněkud kolidující svislá páčka jejího ovládání s elektronickým ovladačem v podobě dvoupáčky, umístěné u levého gripu, kterou regulujete úroveň dopomoci elektromotoru. Přeci jenom sedlovky jsou dnes stále častěji ovládány spodní páčkou pod řídítky, která obsadila prázdné místo po páčce přesmykače, a v případě, že je tento prostor zabraný, nastává problém.

Vlastní brand OnOff pak dodává i krátký hliníkový představec a logo Mondraker pak najdeme na 780 mm širokých řídítkách. Celkem mile pak překvapilo také sedlo SDG Bel-Air 2.0 s Cr-Mol ližinami, které zakončuje výčet osazených komponentů.

Závěrem je pak ještě potřeba dodat, že bike ve velikosti M váží bez pedálů 23,71 kg a stojí necelých stočtyřicet tisíc korun českých.

S větrem v zádech

Jak začít část s osobními zkušenostmi? Měl jsem tenhle bike k dispozici v redakci vlastně poměrně krátce, s tím, že před tím se na něm vozili (a to doslova) dva moji kolegové, ovšem sepsat test padlo nakonec na mě. Vlastně mi to ale ani nijak zvlášť nevadilo, protože jsem už v nedávné době několik různých ebiků sedlal a tak mě docela zajímalo, jak se podařilo španělákům vyladit jejich hvězdný stroj, od kterého si slibují, úspěch ve stále se rozšiřující kategorii prémiových karbonových elektrobiků.

Mondraker vsadil v tomto případě na kombinaci pluskových sedmadvacítek a vysokých zdvihů, ke kterým přidal plně odpružený masivní rám. Osobně mi tenhle typ elektrokol dává smysl mezi horskými koly snad úplně nejvíc, protože je to kombinace takřka nerozbitná, silně návyková, hodně odolná a navíc při správném nastavení geometrie prakticky nezastavitelná.

Jelikož dlouhodobě teď jezdím několik podobně koncipovaných allmountain biků, bylo zajímavé srovnávat, jak se podobné geometrie v terénu liší svým ovládáním v případě elektrobiku totiž s sebou chtě nechtě musíte vézt dalších deset kg váhy navíc a to není málo. Není to málo ani v případě, kdy s dopředným pohybem pomůže elektromotor, protože masu kola prostě musíte neustále kontrolovat a mít v rukou pocitově daleko větší hmotu s daleko větší setrvačností. Ale k tomu se dostanu později.

Mondraker je známý tím, že u svých kol nešetří dlouhým reachem. Výjimkou samozřejmě nejsou ani nejnovější ebiky. 466 mm na eMko, či 486 mm na eLko jsou hodnoty, které jen tak někdo nedokáže překonat. Spolu s nimi pak sedlový úhel 74,5° a hlavový 66,5° tvoří spolu se 450 mm dlouhou zadní stavbou mix, kterému osobně nemohu u elektrokola vytknout absolutně nic.

Směrem k výšinám

Hned první nasednutí vzbudí dojem, že usedáte za něco exklusivního. Opravdu masivní horní rámová trubka je ostře řezaná a nekompromisně ohraničuje rovnou linii vedoucí k hlavové trubce. O moc užší než 780 mm široká řídítka by nebylo to pravé ořechové. Tu masu karbonu, kterou máte spolu s baterkou a elektropohonem mezi nohama totiž potřebujete dostat pod kontrolu a to se tady bez problému daří.

První rozjezd, krátký, mírný nájezd do terénu a hned kořenitý neustále se zvedající výjezd. Bike ho polyká jako malinu. Ani náznak zaváhání, ani sebemenší ztráta trakce. Stačí jenom sedět a šlapat a šlapat a šlapat. Motor na Boost trochu bzučí, to je pravda, ale když si vzpomenu jak vždycky po zimě sípám a nemůžu popadnout dech v tomto úseku v jeho horní finální části na běžném neelektrickém biku, tak nic podobného se tady rozhodně nekoná. Tohle by dala i moje Terezka, říkám si v duchu a vůbec bych se nemusel bát, že by jí bike katapultoval na záda.

Tohle kolo je opravdu ve stoupáních hodně jisté a stabilní bez jakéhokoliv náznaku zvedání na zadní. Velký palec nahoru v tomto směru.

Plavba trailem

Poté co se vyšplháte na kopec a před tím, než se rozhodnete z něj zase spadnout dolů, je potřeba si bike pořádně osahat. Konkrétně to, jak se s ním kroutí zatáčky, jak dokáže driftovat v odkloněném svahu, nebo kolik práce dá se s ním odlepit od země.

Tady už na jisté limity narážet začnete a předem říkám, že je potřeba brát s velkou rezervou klasické marketinkové pohádky o tom jak je bike obratný, jede tam kam chcete a skáče stejně jako kterékoliv běžné enduro. Srovnávat s běžnými koly samozřejmě nemá valný smysl, protože pokud z tohoto ebiku během dne náhodou přesednete na klasický bike, prožijete si neskutečnou nirvánu a pocit, že jste si do žil stříkli slušnou dávku hélia, jak vás najednou všechno neuvěřitelně nadnáší.

Zatáčky je potřeba se naučit projíždět tak, abyste neskončili ve smyku. Elektrobike dává každým šlápnutím sílu, která se v zatáčce snaží vás z ní spíš vyhodit, než vám jí pomoci projet. Výjimku však tvoří výjezd z klopenky, kdy se narovnáváte, taháte za řídítka a zrychlit potřebujete. Tady vás dokáže bike akcelerovat přesně tak, jak potřebujete a nemusíte se bát, že vás při narovnání smete do strany.

Gravitace je potvora velká. Ačkoliv elektropohon dokáže velké věci při jízdě po přímce. Dostat třiadvacetikilové kolo do vzduchu není nic jednoduchého. Takový běžný bunnyhop s ním uděláte jen při opravdu velké koncentraci a rozhodně ne do výšky, kam jste zvyklí obvykle vyskočit bez problému.

Osobně jsem si prostě zvykl, že když chci do vzduchu, musím si k tomu najít adekvátní místo a něco, co mi s tím pomůže. Typicky kořen, nebo v lepším případě pařez. Ideální je mít na trailu nachystané dropíky, nebo alespoň decentní odpalováky. Pak se mu do vzduchu dostává výrazně ochotněji :-)

Krotit vášně nemusíte

Jízda z kopce dolů je, řekl bych, takovým kompromisem, kde převládají spíše pozitiva před negativy. Rozpohybovat elektrobike směrem z kopce není nic složitého. Ale i tady platí, že pokud nejedete po přímce, musíte se popasovat s nasměrováním o poznání větší masy než jste zvyklí. Kombinaci 160 vidlice a 150 tlumiče bych rozhodně pochválil. Víc zdvihu vepředu se hodí.

Spolu s pluskovými pneumatikami, které jsem si ale v tomhle případě nelajznul upustit na méně než 1,7 baru, kolu sedí a dokáže pobrat v podstatě všechno na co si vzpomenete. Samozřejmě, že je potřeba adekvátně přitvrdit tlak v obou vzduchových jednotkách a to do jisté míry sníží jejich citlivost, ale najít optimální kompromis jde. U pomalejšího sesouvání z kopce jsem měl sice pocit malinko většího zanořování vidlice něž bych chtěl, ale když jsem se snažil ji poté přifouknout na tlak 110 PSI, už se mi zdálo, že tím víc zabíjím její hladké fungování, tak jsem se posléze vrátil k původními měkčímu nastavení.

Pokud bych se měl zabývat ještě samotnou funkcí zadního odpružení, tak musím říct, že se mi nepodařilo ho dostat do dorazu ani při větších skočkách, na druhou stranu jsem nijak zvlášť netoužil po tom dát biku v tomto ohledu za uši a spíš si užíval rychlých táhlých pasáží plných kamenů a kořenů, které prostě tomuto konceptu ebiku ideálně sluší a bike se s nimi dokáže popasovat na jedničku. Až mě v několika případech překvapilo, že jsem se vyhnul defektu.

U běžných biků se snažím soustředit na malé nuance týkající se toho, jak kolo resp odpružení funguje při šlapání. U elektrobiku vám to, jestli se zadní stavba pohupuje ve výjezdu více nebo méně, může být jedno, protože to díky dopomoci motoru prakticky nemusíte řešit. Důležitá je zde daleko více trakce zadního kola a komfort při šlapání. Přesto si i v této disciplíně vede virtuální odpružení Mondrakeru velice dobře a i při otevřeném tlumiči se nijak zásadně nerozhoupává.

Pár "maličkostí"

Bike jsem provětral během dvou nabíjecích cyklů v různých podmínkách a s různým zatížením. Optimistického odhadu dojezdu (cca 100 km) těsně po nabití jsem však nikdy nedosáhl. Dílem to bylo tím, že jsem kolu chtěl dávat fakt za uši, dílem pak tím, že jsem po rovině jezdil jen minimálně. Hned s první baterkou jsem si pak připomněl jak funguje krizový režim motoru v okamžiku, kdy zjistí, že se kapacita baterie blíží ke konci.

Shimano tuhle situaci řeší celkem logicky. Přepne systém do nouzového stavu, což znamená, že se červeně rozbliká symbol posledního dílku baterie a pohon se přepne do eko módu, který vám sice stále pomáhá, ale jen zhruba polovinou svého běžného výkonu. Jakmile se do tohoto stavu dostanete, už to není na žádné velké štreky a je třeba se pokusit co nejdřív dostat k nabíječce.

Baterie je v rámu uložena a zajištěna příkladně. Ve spodní části je chráněna zmíněným robustním karbonovým plátem, který má ale jedno mínus a to je poněkud špatně nahmatatelné zapínací tlačítko. Shimano Steps je totiž v tomto případě nutné zapínat malým spodním tlačítkem na baterii a to je zapuštěné poměrně hluboko pod úroveň zmiňovaného karbonového krytu baterie. Takto prémiový karbonový ebike by přeci jenom mohl mít aktivační tlačítko lépe přístupné. Podobná výtka pak patří i nabíjecímu konektoru, který je umístěný také na spodní části rámové trubky. Pravda, alespoň jsem tady nemusel řešit neustálé uvolňování gumové krytky konektoru jako u podobně koncipovaného BMC AMP, protože tady držela spolehlivě, ale přeci jenom, když se vrátíte ze zablácené vyjížďky, a celý spodní karbonový kryt je pokryt blátem, je lepší nejprve kolo pořádně umýt a pak ho teprve šoupnout do nabíječky.

Mimochodem, když už jsem u toho bláta, tak jsem byl docela zvědavý na to, jak bude tlumič schopen odolávat jeho nánosu od zadního kola, protože díky svému umístění je docela na ráně. V praxi to ale zdaleka tak špatné není, protože zadní stavba má obě strany v místě před tlumičem propojeny poměrně velkou plochou, která funguje právě jako blatník a do inkriminovaného místa pustí nečistot jen minimum.

Závěrečné shrnutí

Pokud bych měl v několika větách shrnout moje dojmy z tohoto ebiku, byly by veskrze pozitivní. Takhle přesně si totiž představuji, že by mělo moderní elektrokolo pro náročné, technicky zdatné jezdce, vypadat. Kombinace zdvihů 160/150 mm spolu s širšími plášti je ideální volbou a spolu s pohodlným posezem, který však podrží jezdce i v prudkých výjezdech a současně nabídne i výbornou stabilitu v rychlých sjezdech, sehraně zapadají do skládanky doplněné o typické rysy geometrie i vizáže Mondrakeru.

Ano, mohlo by se ještě trochu zapracovat na váze, která nepatří na to, že jde o karbonový rám, k nejnižším, ale na druhou stranu dostáváte ultimativně tuhý karbonový rám, za jehož vlastnosti by se nemusel stydět nejeden klasický bike. Několik kritizovaných drobností pak sice dává prostor pro případné upgrady v budoucnu, ale pokud se podíváme na pomyslný poměr cena/výkon, tak si tenhle Crusher vede víc než dobře. Většinou se totiž karbonové elektrofully pohybují v cenové hladině kolem a nad dvousettisícovou hranicí, zatímco tady se bavíme o biku za 139 999,- Kč. (Původní uváděná cenovka, za kterou se ale u nás bike nikdy neprodával, je i tak slušně nízkých 163 799,- Kč.).

Jestli patříte mezi potenciální zákazníky tohoto prémiového segmentu, tak vám srovnávače zřejmě tenhle model vyhodí jako jeden z nejlevnějších v dané kategorii. Jeho design i celkové precizní provedení pak zaslouží velké absolutorium a ačkoliv sám zatím nepatřím mezi typické zákazníky v tomto segmentu, dokážu si klidně představit, že by někdy v budoucnu takovýto stroj u mě doma v garáži parkovat mohl.

Zdroj: časopis https://mtbs.cz/