V pátek 19. a v sobotu 20. dubna má prodejna i půjčovna elektrokol ekolo.cz otevřeno. Servis bude v tyto dny uzavřen.

G.cz - Prahou na kole: Jak nebýt cykloterorista

V dvoudílném článku Cyklofašisti, cyklozmrdi a cyklobuzny jsme se před časem pustili do menšiny agresívních "pumpičkářů", kteří ohrožují chodce. Ještě se k nim vrátíme. Kromě pár naštvaných cyklistů jsme se ale seznámili i s Jakubem Ditrichem, který to dělá úplně jinak.
 

Jakubova základní myšlenka zní: ve městě není kolo sportovní náčiní, ale dopravní prostředek. "Když po cestě do práce musíte složitě uklízet kolo, dávat si sprchu a převlékat se z 'buznadresu' do saka, zabere vám to hodinu času," vysvětluje. "Já tu hodinu nemám. Potřebuju rychle dojet do práce a hned fungovat. Jeho firma proto vyrábí elektrokola (musíte na nich šlapat, motor na baterii jen pomáhá), ale nechápe je jako sportovní náčiní. "Elektrokolo nebo i obyčejné kolo je prostě jeden z řady městských dopravních prostředků," vysvětluje. "Ve městě nesportuju, ale dopravuju se z bodu A do bodu B. Nenosím helmu, elastické 'buznakalhoty' ani „klapací“ cykloboty, ale běžné městské oblečení. Dojedu, kam potřebuju, slezu z kola a hned můžu začít pracovat. Třeba hned vést obchodní jednání."

Hlavní výhodou kola ve městě je podle Jakuba rychlost. "Nedávno jsme na tohle téma dělali test na asi desetikilometrové trase z Krče na Letnou," vypráví. "Vyhrál skútr (21:59), druhé bylo elektrokolo (23:32), následovalo klasické kolo (25:54), auto (29:28), MDH (31:57) a nakonec běh (39:12)."

Praha se podle Jakuba třeba od holandských měst liší v tom, že v ní není hustá síť oddělených cyklostezek, po kterých by se dalo jezdit pomalým "výletním" tempem. Pražské cyklisty situace nutí jezdit svižně po silnicích mezi auty. Právě proto taky Jakub nevyužívá průjezd po pěší zóně po náplavce mezi Mánesem a Železničním mostem, kvůli kterému se na www.g.cz rozjela tak ostrá polemika. "Po náplavce nevede cyklostezka, takže bych tam musel respektovat chodce," vysvětluje. "Čistě z hlediska rychlosti je proto lepší jet tam na kole po silnici."

  1. Dynamika jízdy

Po městě byste měli jezdit rychle a efektivně, tedy bez zastavení. Začátečníci ale z kola neustále sesedají, což je první věc, kterou se je Jakub snaží odnaučit. Jakmile totiž z kola slezete, stáváte se chodcem, který jen vede kolo. Dynamika cyklopohybu je pryč. Rychlost je proto třeba regulovat podle okolních podmínek. "Když vidím červenou, pomalu dojíždím, abych na oranžovou hned vyrazil," říká Jakub. "Každé sesednutí z kola by mě totiž stálo zbytečně čas. A navíc je nebezpečné zastavit uprostřed silnice."

 

2. Odstranění strachu

Každý městský cyklista se na začátku bojí a snaží se uhýbat všemu, co je větší než on. Autům, tramvajím, autobusům... Uhýbání je ale nebezpečné. Rozptyluje vás a navíc přitom můžete zapadnout do tramvajové koleje a vymlátit se. Pokud máte ekolo, nemusíte se bát, že byste někoho zdržovali. I do kopce na něm bez námahy můžete jet rychlostí až 27 km/h. Na běžném kole ale musíte "dupat".

 

3. Zdravá asertivita

Na silnici jste rovnoprávným účastníkem provozu a nikdo vám nesmí bránit v jízdě. Chovejte se proto sebevědomě. "Klasickým příkladem je zabrání pruhu," vysvětluje Jakub. "Zásadně jedu uprostřed něj (samozřejmě dostatečně rychle!) a neuhýbám ke straně. Je to i bezpečnější, protože u kraje by mně auto mohlo 'líznout' z boku. Takhle buď pojede za mnou, nebo mně podle možnosti předjede. Někteří řidiči mě sice záměrně 'vybržďují', ale neřeším to a nehoním se s nimi. Chtít na kole soupeřit s masou plechu je blbost."


4. Orientace

Jak se v Praze na kole neztratit? Díky službě CYKLO ŠKOLA se můžete naučit a nacvičit přesně tu trasu, kterou potřebujete, a to na elektrokole i na klasickém biku. "Když chceme lidem ukázat, že je to v Praze bezpečné, musíme jet s nimi," vysvětluje Jakub. "Stačí jen zavolat a domluvit si projížďku, respektive krátký kurz městské cyklistiky. Zájemcům zprostředkujeme šikovného instrujktora a zadarmo půjčíme vhodné elektrokolo. Stačí jen chtít a mít chvíli času, většina tras se dá projet za dvě hodiny."

Dejme tomu, že bydlíte v Dejvicích a potřebujete se na kole dostávat do práce na Flóru. Instruktor vám nejdřív na webové mapě ukáže nejlepší cyklotrasu a pak ji s vámi pomalu projede. Předvede vám všechna bezpečnostní rizika, zkratky, nábližky a časové vychytávky. Napadlo by vás třeba projet tunelem pro pěší pod Vítkovem? Znali jste uzoučké zkratky mezi domy a finty na hraně dopravních předpisů, které vám ale na kole výrazně usnadní život?

Projetou trasu nezapomenete. Díky GPS vám ji totiž instruktor pošle jako GPX soubor, a navíc si ji i můžete i nafilmovat s pomocí outdoor kamery.

 

5. Nácvik chování ve městě

Obrubníky, tramvajové koleje, ulice dlážděné kočičími hlavami, kaluže, to všechno jsou pro pražského cyklistu potenciálně obtížná a průšvihová místa. Instruktor vás je naučí zdolávat. Ukáže vám, v jakém úhlu přejíždět koleje, abyste na nich "nehodili tlamu". Naučí vás naskakovat a seskakovat z obrubníku chodníků. Vysvětlí vám, jak neohrozit chodce a vyhnout se zbytečným konfliktům s nimi.

 

6. Využitelnost

K dopravě po Praze se kolo nehodí úplně všude. "Klasické kolo bych použil tak do tří kilometrů, elektrokolo asi do deseti," říká Jakub. "Na větší vzdálenost už kolo není příliš komfortní, protože člověk přijede utahaný. Hodně ale záleží na reliéfu trasy. Třeba z Modřan k Národnímu divadlu je to sice asi deset kilometrů, ale po rovině. Z Hanspaulky na Budějovickou musíte naproti tomu sjet k Vltavě a pak dupat do kopce." 

Při cestě na větší vzdálenost ale můžete využít princip, označovaný vzletným výrazem "multimodalita". Skládačku hodíte do kufru auta (nebo ji naložíte ji příměstského vlaku či autobusu), někam popojedete, vyložíte, nasednete a dojedete na místo určení. Výhody kole se tím násobí. Jakub s nadsázkou vysvětluje, že takhle jezdí na kole do Vídně. "Došlapu na Florenc, skládačku složím do transportního vaku a jako normální zavazadlo ji zadarmo strčím do žlutého busu Student Agency. Ten staví na okraji Vídně. Skládačku tam vybalím a za pár minut jsem v centru." 

Při multimodalitě jde jen o to poskládat si trasu tak, aby byla rychlá a příjemná. Můžete využít i běžnou MHD. Pokud si totiž kolo složíte, od loňska ho můžete zadarmo přepravovat v tramvajích a autobusech. S klasickým kolem navíc můžete do metra. V Praze se za to neplatí, což je mezi evropskými městy docela unikát. Zvlášť šikovné to je, když začne pršet.

 

7. Jak se vyhnout střetům s chodci? 

V článku o cyklozmrdech jsme kritizovali cyklisty, kteří v rozporu se zákonem jezdí po chodnících. Jakub s námi částečně nesouhlasí: "Cyklistická infrastruktura je v Praze chabá, takže k efektivnímu pohybu musím kombinovat cyklistický mód s módem chodeckým. Pokud jedu velmi pomalu po poloprázdném chodníku, nikoho neohrožuju. Musím ale respektovat, že na chodníku je 'doma' chodec. Vždycky jsem připraven dát mu přednost, tedy bezpečně zastavit a došlápnout na zem. V centru se tak ze mně často stává 'cyklochodec'. Sedím sice na kole, ale nešlapu a jen se odrážím nohama a kličkuju mezi chodci."  Souhlasíme! Cyklista, který se chová takhle, žádný cykloterostista ani cyklozmrd není! 

 

8. Změna směru

Řidičům ji nedávejte najevo rukama. "Jako děti nás to učili na dopravním hřišti, ale ve městě je to nesmysl," vysvětluje Jakub. "Když na křižovatce z kočičích hlav pustíte řídítka a začnete mávat rukou, můžete nad kolem snadno ztratit kontrolu. Buď musíte zastavit, nebo se rozplácnete. Mnohokrát jsem viděl, jak 'mávač' spadnul z kola. A navíc je to zbytečné. Podívám se za sebe, a pokud je za mnou auto, nechám ho přejet. Pak zpomalím a odbočím. Další řidiči mně vidí a přibrzdí. Pokud nejsou zfetovaní, tak to do mně zezadu nenapálí. 

 

9. Předjíždění kolony

Stojí před vámi kolona aut na červenou? Na kole jste úzký, takže ji můžete předjet až je světlům. Nebojte se ale a nedělejte do zprava u chodníku, kde je jen úzká mezera. Raději jeďte zleva. Dojeďte až před první auto, zastavte u paty křižovatky a počkejte, až naskočí zelená. Nebo využijte přechod pro chodce, kde je zelená. Pak ale musíte z kola sesednout a přejít pěšky. 

           

10. Zabezpečení kola 

Krása dopravy po městě na kole nebo elektrokole je v jednoduchosti a rychlosti. "Bafnu kolo a z Vltavské jsem za dvanáct minut na Flóře," říká Jakub. "V opačném směru mi to trvá jen osm minut, protože je to z kopce. Zásadní podmínkou ale je, abych mohl kolo rychle někam strčit. Musí to být blízko místa, kam mám namířeno, ne půl kilometru od něj. Pokud půl hodiny hledám v nejnižším patře podzemního parkoviště cyklokóji a doprošuju se vrátného o klíč, je to špatně. Ztratím tím čas, který mi kolo ušetřilo. Většina velkých firem na městské cyklisty bohužel ještě nemyslí. Recepční vám řekne: "S kolem nám sem nemůžete…" Dobrým příkladem je ale třeba hotel Radisson v centru Prahy, kam chodíme s klukama do sauny. Dveřník v livreji a cylindru mi tam elektrokolo sám od sebe odveze do šatny. S úsměvem"

Pokud kolo necháte jen tak na ulici, zmizí, než se otočíte. Klasický lankový zámek nepomůže, protože zloději bývají vybaveni kleštěmi.  Vyplatí se proto investovat do masívní "podkovy", která se už překonává špatně. Pokud máte skládačku, před uzamčením ji navíc ještě složte. Feťáci (kterých je mezi zloději velké procento) často nerozumí, že by se výsledná "halda šrotu" mohla dát složit do podoby kola. Anebo skládačku strčte do výtahu a vezměte si ji s sebou na jednání nebo do kanceláře.


11. Nepoužívejte helmu

Mimo město je helma na kole imperativem, i když ji zákon vyžaduje jen u cyklistů mladších osmnácti let. Na silnici a v terénu jezdíte rychle a helma vám proto může zachránit život. Ve městě je ale situace jiná. I tam sice můžete z kola spadnout nebo to třeba napálit do lampy, ale ve srovnání s mimoměstskou cyklistikou je to mnohem vzácnější. "Existují na to 'tvrdá data' ze statistik úrazů," vysvětluje Jakub. "Ne že by ve městech nedocházelo ke smrtelným úrazům, ale helma vám proti nim moc nepomůže. Když už vás sestřelí auto, charakter zranění je prostě jiný." 

Ukazuje se, že ve městě by helma zachránila jen asi 2 % lidí. A navíc tu do hry zásadně vstupují nevýhody. Ve Švédsku nošení helmy ve městech před pár lety zkusili uzákonit a zase to museli zrušit. Počet městských cyklistů totiž spadnul na polovinu. Pro řadu lidí je totiž helma limitním faktorem, který je od jízdy na kole ve městě odradí. Řeknou si: "Nosit na hlavě plastový kbelík, ve kterém vypadám blbě, tlačí mě, potí se a na obchodním jednání ho nemám kam dát? To raději pojedu do práce autobusem…"

Pokud je vám i minimální riziko proti mysli, kupte si odlehčenou městskou helmu, která často mívá i originální design. Třeba potisk „mozek“, který v noci i světélkuje.

Ivan Brezina

 

Vyšlo na serveru G.CZ: 

http://g.cz/5-x-prahou-na-kole-jak-nebyt-cyklofasista-a-cykloterorista/
http://g.cz/6-x-prahou-na-kole-jak-nebyt-cyklofasista-a-cykloterorista-ii-2/