Test elektrokola v DHL Express

Téma předem dané a moderované „focus group” mělo být toto: Podpora mobilizace zaměstnanců moderně smýšlejících firem a současné bariéry využití elektrokola ve firemní flotile. To celé v prostředí ČR. Okamžitě jsem věděl, že přijít a vyslechnout si názory zainteresovaných stran, firem a institucí, kde mnoho z nich je klienty DHL, nic to nestojí a  může  přinést  mnoho zajímavého pro další období. Setkání bylo potvrzeno, ale nakonec k realizaci  z  mé  strany  nedošlo, neboť člověk byl nakonec udolán výměnou virů a bakterií v rámci klimatizace budovy Explora. Bylo mi to docela líto. 

V životě ta dvojí šance moc nepřichází, ale zde  osud  udělal  výjimku  a přišlo  pozvání další, a  tak  jednoho  březnového dne  jsem seděl u “kulatého stolu”, jinak typicky hranatého  tvaru,  a  měl možnost nahlédnout pod pokličku kuchyně, která “vaří” to využívání elektrokol pro přirozený pohyb lidí ve městech. U stolu se sešel kompletní “Disney model”,  tedy  ty  tři  úhly pohledu  na  jednu věc. Vizionář, realista a kritik. Tři lidé a tři názory, tři rozdílné entity. Na jedné straně argumenty co dělat, kdy a kde, co se tím dá dosáhnout, uprostřed pak to řešení, úvaha, zda  realizace  projektů  přinese  tu  očekávanou skutečnost, přemýšlení, co lze ovlivnit nebo ideálně řídit a na dalším konci pak to kritické oko, které vidí jen komplikace a problémy. Během několika hodin tato malá skupinka sdílela dost informací, a jelikož se sám považuji za životního realistu, který ale věří v určité vize, tak jsem měl jasno. Přestat diskutovat a vše odzkoušet v reálu. 

 

Na  nic  jsem  nečekal,  využil  okamžité  nabídky  okamžiku  a  ve  100%  business  dress kódu  osedlal  městské  skládací elektrokolo a vyrazil vstříc pražské dopravě. Během několika minut pak zdolal trasu od stanice Metra C Vltavská, přes Strossmayerovo náměstí, kolem lékařského domu se závodním doktorem DHL. Jel až na Výstaviště, pak do Stromovky k Planetáriu a zase zpět k Vltavě ke  stanici  Metra  C. Rychlost  tohoto  městského přesunu mě šokovala. Žádné kolony (jako v autě) nebo čekání na spoj a tlačení s lidmi v MHD. Stal jsem se vnitřním propagátorem  technologie  a  dal  si  za cíl, že podobný  zážitek  dopřeji  svým  kolegům.

 

Jednoho dubnového dopoledne pak do HQ DHL Express, do budovy Explora Jupiter, přijel v rámci zápůjčky e-bike AGOGS SilverGo. Stalo  se  tak  úplně  poprvé  v  historii  DHL ČR. Zároveň toto reálné vyzkoušení v prostředí  firmy,  které  se odehrálo  od  14.4  do 2. 5. 2014, bylo jedním z vlny prvních testů v síti DHL Express (jistě jste četli o DHL pilotu elektrokol v německém Bonnu). 

 

AGOGS SilverGo je od roku 2007 nejprodávanější model skládacího elektrokola na českém trhu. Vznikl v českých hlavách, na českých prknech a díky českým rukám. Jde o  městský  stroj  kategorie  „business“,  který není určen k podávání sportovních výkonů. Cítí se nejlépe ve městě a v jeho okolí, při přesunech  lidí  všeho  věku,  v  kombinacích kolo/auto, kolo/MHD  &  příměstská  doprava, nebo kolo/kolo.

 

 

• nepotřebujete sportovní oblečení, zejména dresy, kalhoty, tretry;

• nepotřebujete aktuální sportovní výkonnost a ani žádnou sportovní minulost, elektromotor s vysokým výkonem udělá své v každém okamžiku jízdy, z kopců udělá rovinu a to na 90km;

• nepotřebujete řešit volné místo kolem Vás, vše lze během okamžiku složit a vlastně dát do tašky, kufru auta, za dveře bytu nebo kanceláře;

• za převoz skládacího kola v MHD, BUS a vlaku neplatíte, protože splňuje rozměry cestovního zavazadla (kufru);

 

To  jediné,  co  bylo  tedy  potřeba  mít,  byla patřičná zvědavost a lidské odhodlání zkusit  něco  jiného  a  pak ta  potřebná  dovednost  základní  jízdy  na  kole.  Praxi  popsali již mnozí. Zajímavý je například rozhovor s Tomášem Sedláčkem.

 

Platí ale, že teorie nikdy nenahradila praxi. A tu jsme mohli během testu v DHL velmi lehce získat. Aby názor byl maximálně objektivní, tak níže najdete výsledky mého testu a nejen názor můj, ale i některých našich kolegů z naší centrály v  Exploře v Praze na Butovicích:

 

 

Tomáš Lipert – Specialista Quality DHL Express: 

 

„Ví se o mně, že jsem milovníkem kol. Beru je  jako  součást  svého  života,  náplň  volnočasových aktivit a to řadu let. Na kole jsem začal jezdit dřív, než jsem dokázal pořádně mluvit a to díky přání tatínka, v 90. letech mohl jet na vlně zrodu horských kol, zažil vzrušení z prvních závodů v MTB pro veřejnost,  poznal  vlastní  limity  na  několika cyklomaratonech na silnici nebo při kláních amatérských  lig  a několikaletému  seriálu časovek  do  kopce.  Zažil  v  sedle  kola  dny štěstí s kamarády i rodinou, ale také několik lidských  tragédií  v podobě  těžkých  zranění nebo něčí smrti. Dnes mě jen tak něco kolem kol nepřekvapí.

 

Elektrokolo AGOGS SilverGo  jsem  využil  k  přesunu  z  práce domů. Nejkratší trasa Praha 5 (Explora) – Kladno (bydliště) na kole měří 19 km, ale není úplně povrchově normální, a proto jí nikdo moc nejezdí. Holt pole je pole. Mnohem  běžnější jsou  spojnice  silnic  v  délce 25–28  km.  Zvolil  jsem  tu,  která  odpovídá „masovosti“, tedy tu, kterou se vydává nejvíc Pražanů při svých cestách na západ od města směrem na  Křivoklátské  okruhy, které nedávno braly cenu na portále Kudy z nudy. Dalším důvodem byl fakt, že tuto trasu používá mnoho výkonnostních,  ale  i  profesionálních cyklistů k tréninku, a jejich výsledky lze díky dnešním technologiím nejen vidět, ale lze se s nimi i velmi lehce porovnat. Než zmíním výsledek mé jízdy na elektrokole,  tak  připomenu,  že  kolo  AGOGS SilverGo má 20ti palcová kola (stejná má na kole můj syn), váží 19,5 kg +3,2  kg  má  baterie,  měl  jsem  volnočasové kalhoty, tričko, svetřík a jelikož jsem vyjel po průtrži mračen, tak i lehkou větrovku (a silné obavy z nadílky vody). Jo, na zádech trčel ještě batoh. Byl jsem na  víc  jak dvojnásobných  obvyklých hodnotách z pohledu hmotnosti kola (jezdím celoodpruženou a dost dobrou 29“ tku od jedné nejmenované značky). Vyjel jsem v  pro  mě  nulovém  sportovním  komfortu a v tragickém posedu, který se s tím obvyklým - „ostrým“ nedá vůbec srovnávat. Nebyl jsem žádný biker, ale výletník - člověk z lidu. Zapnul jsem si GPS aplikaci a vyjel běžnou jízdou, jen jsem šlapal, řídil, brzdil a řadil, jel po chodníku, stál na semaforech, krátil si cestu po cyklostezkách. 

 

Vjem první:
Jel jsem vodou a loužemi a dojel naprosto suchý,  miniblatníky odvedly obrovský kus práce.  

 

Vjem druhý: 
Jel jsem na maximální provozní zátěž na moto a jeho spotřebu a dojel jsem na volné 2/3 kapacity baterie, takže paráda. 

 

Jako aktivní sportovní cyklista jsem se při cestě na rovinách nudil a z kopců dokonceskoro spal. Víc jak 28 km/h to nechtělo moc jet a když už, tak po hrozném úsilí, z kopce mě elektromotor spíš brzdil, takže rychlostní rekord ve sjezdu nebo na rovině se opravdu nekonal. Škoda nebo spíš ten účel. Rozjezd je ale kapitola sama pro sebe. Vždy to je zábava, které se neomrzí, naprosto bezkonkurenční!!!  Bavilo  mě soutěžit  s  autem  na první pozici semaforu a pak ta častá výhra.

 

Vjem čtvrtý:
Do všech kopců jsem jel stejně rychle jako po rovině, aniž bych se fyzicky utavil. Prostě to byl pohodový přesun. Křivka rychlosti byla skoro přímka. Toto na normálním kole a při zvlněném profilu složitě docílíte.  

 

Výsledek?  
Vzdálenost z  práce  do bydliště v délce 25,2 km jsem zdolal v jízdním čase 1h, 1min a 7 s. Zda to je pomalé nebo rychlé nechám na každém ze čtenářů. Doplním a shrnu, že autem to dávám za 15 min při riziku ztráty řidičského oprávnění a při nákladech 58 CZK za naftu/cesta. Při dodržení pravidel silničního provozu je čas jízdy  autem  po  pražském  obchvatu  a R6/R7 dlouhý přibližně 25 min. Při kombinaci Metro B a BUS Zličín jde o cestu kolem 32 km a doba jednoho přesunu je rozdělena na 2 min chůze + 10 min Metro B + 1 min chůze na stanici +35 min BUS + opět 2 min chůze  domů.  Tedy  zabere 50  minut  času a nákladově pak ukrojí z peněženky 24 CZK (lístek MHD) + 42 CZK (lístek A24), tedy celkem 66 CZK. Na AGOGS SilverGo jsem spotřeboval  třetinu kapacity baterie. 

 

Jedno nabití stojí přibližně 5 CZK, prožral jsem tedy 1,7 CZK. Nákladově je e-bike jasný  vítěz.  Teď  pohled  časové  zátěže. Pokud srovnám jízdu s tím co znám velmi dobře, tak ve srovnání s jízdou na mém horském kole e-bike  AGOGS  obstál  na výbornou. Jelikož cesta z práce domů vede mírně do kopce  a  většinou  proti  západnímu  větru, tak  vyrovnat  čas elektrokola 1h 1min 7s znamená na horském kole nutnost odvést docela slušný sportovní výkon.

 

Jednou se to dá, ale opakovat to kvůli cestám do práce a z práce pravidelně? Jet tempo do kopců a dohánět čas v rizikových sjezdech a trvalými otáčkami na rovinách? To už bych se rozmýšlel, i když mám cyklistiku rád. Pokud bych zvolil silničku a jejích 6-7 kg, tak e-bike prohrává na celé čáře a jsem doma celkově o 10-15 min dříve, ale zase opakovat to často? Mít 6-7 kg silniční kolo se rovná investovat do závodního kusu za několik desítek tisíc, který navíc dost trpí při jízdě po chodníku a šotolinových stezkách. Také to znamená  vypadat  jako  silničář,  tedy  mít  dres, kalhoty, tretry, aero helmu. Kastovní systém tady platí krutě. Neznám také závodníka, co nechá „žiletku“ opřenou u lampy a viset na zámku. Srovnání s výkonnostními silničními  cyklisty  je  obzvlášť  zajímavé.  

 

Dobré  je ukázat úsilí jezdců v aplikaci STRAVA, která měří GPS signál a pohyb jezdce. Na zadaných úsecích měří jeho rychlost, srdeční tep a výkon ve Wattech. Na mé cestě byly dva takto měřené segmenty. První v podobě 5,4 km táhlé a mírně stoupající rovinky Břve – Červený Újezd. Zde jsem na AGOGS skládačce zajel 100misto ze 136 naměřených lidí – nejčastěji silničářů,  tedy  virtuálně  jsem deklasoval 26,5 % jezdců. Na druhém úseku v podobě 1 km dlouhého kopce s průměrným 3,5% stoupáním jsem na AGOGS zajel 16tý čas z 36 silničářů a tak deklasoval 55,5 % zde zaznamenaných jezdců. Stačilo zrychlit o pár sekund a člověk byl rázem šestý a blízko olympijského medailisty. Toto by byla dost tvrdá rána na ego mnoha jezdců, kteří musí ujet více jak 10.000 km ročně, investovat desetisíce do materiálu, trávit hodiny tréninkem a ještě si holit nohy, aby těchto časů dosáhli. Srovnání času jízdy s autem je asi nesmysl, ale rozdíl elektrokolo vs MHD a meziměstský BUS je už velmi malý. 

 

Při  ohledu  na  určení skládačky  a  předpoklad  častého  využití  je AGOGS SilverGo super městským strojem na denní použití s možností levného a rychlého přesunu ve městě nebo mezi městem a jeho předměstím. Potenciál využití e-kola v praxi je široký jak u jedinců a rodin, tak i  ve  firmách  a  různých  uskupeních.  Třeba záchránáři  je  dnes  mají  docela běžně.  Určitě jde o budoucnost dopravy. 

 

Vím jistě, že nákup e-skládačky  do  naší  rodiny  bude  velmi rychlý. Spoustu pozitiv vynahradí dílčí negativa.

 

Nakonec jedna malá myšlenka. Víte, že podle WHO člověk, který jezdí na kole pravidelně  v  normálním režimu se dožívá v průměru o 8 let déle? Ukažte mi dneska člověka, co nechce dlouho žít...

 

 

Katarína Tothová – Recepční Explora a profesionální bikerka:
 

Jako přibližovadlo pro kurýry nebo obecně pro  zaměstnance  DHL  je  to  skvělý  nápad. Z půlhodinového pickupu byl najednou desetiminutový a to se hodí. Jediná nevýhoda je, že je kolo docela těžké a vytáhnout ho do schodů, to se člověk nadře jako kůň. A jezdí to rychle, hlavně po rovině, někdy až moc rychle. Oceňuju drátěný košíček na zadním nosiči, něco málo se tam vejde, ale chce to ještě  přikurtovat  gumicukem,  aby  to  při přejezdech z obrubníku na silnici a naopak nevyskákalo ven. Sedlo to odpruží, ale košík odpružený není.

 

Vladimír Starec – DG Specialist:
 

Chtěl jsem si elektrokolo vyzkoušet na vlastní kůži, protože o tomto způsobu dopravy do zaměstnání trochu přemýšlím. Dostal  jsem  navíc šanci  si  kolo  vyzkoušet nejenom okolo Explory, navíc jsem na nějmohl posadit svoji ženu. Do té doby (než se na něj sama posadila) o dojíždění na kole nechtěla  ani  slyšet.  Teď  o  tom  sice  nechce slyšet, ale připustila, že na tom kole přece jenom něco je. 
 

No a jaké mám poznatky? Elektrokolo Agogs SilverGo" src="https://ekolo.cz/uploads/assets/images/DHL2.jpg" style="width: 250px; height: 221px; margin-left: 7px; margin-right: 7px; float: right;" />Pro méně  znalé  –  i  na  elektrokole  se  sedí na sedle na zadku, takže zadek vás z toho bude asi bolet stejně, i když možná o trochu méně, protože u zkoušeného typu byla odpružená sedlovka. I na elektrokole máte pedály a musíte šlapat, ale tady nastává ta změna – zadek vás trochu bolí, ale když se k tomu přidají nohy, tak prostě zmáčknete červený čudlík a cítíte, jak vás něco tlačí a nohy vás okamžitě přestanou bolet.

 

Kolo mělo 5 stupňů výkonu – výkon je zaplacen  dojezdem.  Čím  méně  se dřete  (čti čím jste pohodlnější) a necháte se postrkovat více a vyšším výkonem, tím sice jedete vyšší rychlostí, ale ujedete kratší vzdálenost. Faktem je, že na skládačce držet krok s namakaným cyklistou v dresu na horáku byl dokonalý adrenalin. Zvláště pokud vy máte na sobě tmavé kalhoty, bílou košili a rozepnutou koženou bundu. Pokud to okořeníte ještě brašnou s noťasem přes záda, tak to mělo jediný výsledek – namakaný cyklista na  nejbližším  možném  výjezdu  z  cyklostezky udělal vlevo vbok a zmizel v terénu. Myslím, že i tam by se s elektrokolem dala udělat nějaká ta paráda, ale přece jenom – to oblečení a ten noťas (prostě nechtěl jsem ho mít na svědomí – samozřejmě ne ten noťas ale toho frajera).

 

Skládačka  –  ačkoli  mám  normální  horské kolo  a  na  skládačku  jsem  se  vždy  koukal trochu  skrz  prsty,  po  této zkušenosti  jsem změnil názor. Horák je horák, ale skládačka do města asi vítězí. Vezl jsem ho v metru (z Butovic na Českomoravskou) a pohoda. Vešlo se složené bez dalších úprav do mého auta.  Manipulace  se  složeným  kolem  by chtěla trochu cviku a vyladit, ale věřím, že by se to podalo.

eKolo je o něco těžší než standardní kola, ale není to tak šílený rozdíl, aby se nedal zvládnout. Navíc je vybaveno úchytem v těžišti, který činí z manipulace s nesloženým kolem poměrně snadnou záležitost. Overall – minimálně bych doporučil si to vyzkoušet, je to opravdu docela zajímavá zkušenost.

 

 

Martina  Štěpová  –  DHL Customs  Clearance Production Supervisor: 
 

No  upřímně,  e-kolo  mě  celkem  mile  překvapilo, nečekala jsem takový výkon a škoda  nepřízně  počasí  během  testu. Bohužel vzhledem k  nedostatku  času  jsem  měla možnost pouze dvacetiminutovky, ale i tak jsem  si  jízdu  celkem slušně  užila.  Kdyby byla možnost si kolo půjčit třeba na celý víkend, bylo by to super. Já jsem mimo pražská, takže testování cestou z práce a do práce je celkem nereálné. Nic méně, určitě bych e-kolo doporučila do městského provozu.