Rozhovor s Ondřejem Liškou

Na kole jezdím běžně. I v době, kdy jsem byl poslanec a pak také ministr školství, snažil jsem se za pěkného počasí jezdit z domova z Dejvic na Malou Stranu na kole. Ladí to s mým životním přesvědčením a také hodnotami, které se snažím jako politik prosazovat..
 

Jak jsi tedy přesedlal na elektrokolo?
 

Ta změna byla naprosto radikální. To vážně není jenom o tom „přidělat motorek na kolo“.  Jakmile jsem to vyzkoušel, najednou pro mě byla jízda na kole v jiné dimenzi – nemusel jsem myslet na to, že jedu v obleku a zdali po cestě není nějaké stoupání, nebo jestli to náhodou není na kolo trochu daleko.. Prostě jedu kam potřebuji, do Podolí nebo na Hradčany. A vždycky přijedu na místo osvěžený a nezávislý na autě.  Je to prostě jiné než na obyčejném kole.
 

Na podzim jsem spíše využíval městské elektorkolo (Agogs CityLiner), protože je vážně hodně pohodlné. Pak jsem ale několikrát neměl kam přes noc zaparkovat musel jsem to kolo vynášet s sebou do bytu a došlo mi, že pro tyto účely bude lepší něco menšího. Proto jsem si oblíbil skládací elektrokolo (Agogs Barack).  Že má menší kola vůbec nevadí, ujedu na něm stejnou vzdálenost stejně rychle. A asi i lépe vypadá, mockrát se mi stalo, že mě lidé zastavili, ptali se co to je a tohle ekolo se jim moc líbilo..
 

 

Když bylo hezky, jezdil jsem na ministerstvo na kole a pak už jsem většinou musel služebním autem. Je fakt, že řidiči na ministerstvu školství mě moc v oblibě neměli, protože nedostávali proplácené přesčasy, myslím, že jsem na MŠMT pár tisíc svým kolem ušetřil.  Pro několik úředníků jsem ale byl inspirací, protože začali a dodnes jezdí na kole také.  Schází mi, že se u nás nedá koupit speciální společenský oblek se zabranými nohavicemi. Speciálně určený pro jízdu na kole, jako jej nosí ministerští úředníci třeba v Dánsku.

Začít jezdit po městě na kole není technická bariéra..  Silnice a stezky jsou k dispozici, elektrokola jsou na trhu, je to výhradně mentální problém. Hodně lidí by chtělo, ale bojí se, že jim to nabourá sociální status. A přitom je to právě naopak.

Dalo to pár pokusů, ale dnes už vím, jak sladit jízdu na kole a formální oblečení. Ideální je kvalitní nemačkavý oblek.. A lidé na cestě ráno do práce už mě znají a zdraví mě.  Na kole a v obleku s vázankou mnoho lidí po Praze nejezdí.
 

 

Máš pravdu, česká Poslanecká sněmovna je v tomto ohledu mimo. Jako poslanec jsem měl výjimku a mohl  jsem kolo parkovat v šatně, ale žádná návštěva zde nemá šanci. Stejné je to na Úřadu vlády. Ze strany centrálních orgánů republiky je to podle mě velmi arogantní chování.  Na ministerstvu byl problém vyřešen parkováním ve dvoře.

Pracoval jsem nějakou dobu v Bruselu, každá unijní budova má v podzemí parkoviště pro kola a systém půjčovny kol pro zaměstnance.
 

 

Budou komunální volby, pochopitelně bych si přál, aby zde Zelení uspěli lépe než na jaře. Osobně chystám vyslat přání Ježíškovi o nějaké nové stylové elektrokolo a rád bych začal na kole jezdit opravdu za každého počasí, takže bych se rád vybavil nepromokavými oděvy a dokoupím si i cyklistické pončo.