ÚSTAVNÍ SOUD ČR SDĚLUJE: „Svůj majetek si před zloději chránit nesmíte“


Odmíntnutím Ústavní stížnosti pro neopodstatněnost končí kauza ekolo.cz vs. ÚOOU, ve které byl v zloděj elektrokola dopaden díky příspěvku na firemním Facebooku a majiteli obchodu byla za publikování fotografie zloděje bez jeho souhlasu udělena správní pokuta. 

 

Celý text rozhodnutí Ústavního soudu si stáhněte zde

 

Komentář jednatele ekolo.cz

Především, děkuji advokátní kanceláři Čermák a spol., jmenovitě advokátovi Jakubovi Vyplelovi a partnerovi Lukáši Lorencovi, za jejich čas a profesionální odborné znalosti při sestavování právní argumentace v tomto dlouhém případu (2012 - 2017). 


Jsem šokován výsledkem nálezu právníků Ústavního soudu, kteří se měli seznámit a řešit triviální podstatu této kauzy, ale místo toho - ve složitých větných konstrukcích - sdělují naší společnosti ekolo.cz a potažmo všem ostatním podnikatelům v Česku mimo jiné toto: 
 

  1. Ústavní soud, jehož základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, se domnívá, že v případě zachycení zloděje vašeho majetku legálně provozovanou nahrávací technikou ve vašem vlastním objektu potřebujete k publikování takového záznamu souhlas „Subjektu údajů“ – tedy onoho zloděje.  
     

Strana 5 Usnesení: Účel Zveřejnění osobního údaje nebyl v souladu s účelem shromažďování daných osobních údajů kamerovým záznamem, firma přitom neměla ani Souhlas subjektu údajů ke zpracovávání údajů.

 

  1. Kamerový záznam s dokonaným spácháním trestného činu (třeba krádeže) je možné předat buď pouze Policii (což jsme v případu samozřejmě učinili), nebo je možné jej použít u soudu v případě, že je pachatel krádeže Policií dopaden. Z toho mi vyplývá, že ústavní práva zlodějů jsou v reportážích zpravodajství televizních stanic porušovány takřka každý den.  

Strana 5: v případě kamerových Systémů se záznamem naplněn právě možností instalovat kameru a ukládat snímané osobní údaje, které umožní identifikaci Subjektu údajů, a mohou být použity jen jako důkaz v příslušném řízení (občanskoprávním, přestupkovém, trestním).
 

  1. Právo zloděje na osobnostní ochranu převažuje i tehdy, kdy je zachycen při páchání trestného činu. Pokud jsme tedy na firemním profilu na Facebooku ekolo.cz publikovali fotografii muže, který na záznamu odcizil elektrokolo v ceně 50.000 Kč, a označili jej za zloděje – což vedlo k nalezení kola i k jeho dopadení – porušili jsme v „Testu proporcionality“ jeho osobnostní práva.
    Za pomoc při dopadení pachatele trestného činu (mj. hledaného recidivisty) nám od českého státu místo poděkování byla Úřadem na ochranu osobních údajů udělena finanční pokuta + správní poplatek.

Strana 5,6: První je podmínka nezbytnosti zpracovávání osobních údajů (k jinému účelu) pro ochranu práv a právem chráněných zájmů Správce. Druhou je podmínka, podle které nesmí nad těmito právy či Zájmy správce převážit právo na ochranu Soukromého a osobního života subjektu práv (poměřování práv).  … Zveřejnění fotografie (s doprovodným textem) firmou mělo za účel označení Subjektu údajů veřejně a pachatele a vyhledání tohoto Subjektu údajů za pomoci neurčitého počtu třetích osob (veřejnosti)
 

  1. Domnívám se, že tato kauza je smutnou ukázkou nemohoucnosti úředního aparátu naší země. Dle vyjádření právníků ÚOOU by již prý dnes (ke krádeži došlo v roce 2012) bylo postupováno z jejich strany jinak a pokuta by nebyla udělena.  Ale spolehněte se na to. Též se příliš nepočítá s eventualitou, že by se malá firma – jakou je ekolo.cz – bránila proti udělení pokuty soudní cestou.

Strana 6: Jde-li o ochranu majetku firmy ze strany orgánů veřejné moci, tak ji správní orgány ani správní soudy postupem ve věci správního deliktu nezanedbaly. Ochrana majetku firmy ostatně měla těžiště Zejména po odcizení elektrokola, tedy primárně v příslušném řízení trestním, přestupkovém či občanskoprávním; bylo na firmě obrátit se na příslušné orgány veřejné moci.


Nechci vědět, jaké byly v tomto – v jádru velmi triviálním sporu o nesmyslné pokutě – celkové výdaje Úřadu na externí právníky a náklady Ministerstva spravedlnosti na 4 soudní řízení a stohy zbytečně popsaného papíru.

A že by „orgány veřejné moci“ něco zmohli, kdybychom si zloděje nenašli sami, o tom lze úspěšně polemizovat. Nakonec, dle mých informací, byl „náš“ zloděj 3 měsíce po odsouzení propuštěn na prezidentskou amnestii...

 

Jakub Ditrich
jednatel ekolo.cz

13.9.2017