Pavlína Wolfová - Anarchie na dvou kolech

Redaktorka MF Dnes poprvé po Praze na elektrokole

Pavlína Wolfová testuje elektrokolo na své denní cestě do redakce.

Z kopcovatých měst udělá města placatá, z placatých metropolí malá městečka. Než však usednete na ELEKTROKOLO a vyrazíte do zběsilého provozu, jděte do Cykloškoly, ať to přežijete ve zdraví.


Cestou po Praze jsme porušili asi tisíc dopravních předpisů. Kdybychom to neudělali, se zlou bychom se potázali. Jízda rušným městem může být bezpečná, když nejedete tak, jak se podle dopravních značek má. To je můj zásadní poznatek z jízdy na kole, které předcházelo školení, trasování a nabíjení baterek.

Cyklistická komise pražského magistrátu, která milovníkům kol v Praze vymýšlí nové a nové překážky, by s námi spokojená nebyla. Ale my s ní také nejsme. Zlí jazykové o ní navíc tvrdí, že její členové v životě kola nanejvýš tlačili. A ani o tom nejsou žádné doklady.


Můžete všude

Jedno rušné pražské dopoledne jsme nasedli na elektrokolo. Moje obvyklá trasa Vinohrady – Smíchov, kterou cestou do práce denně překonávám dvakrát, se mi zdá na kole téměř nemyslitelná. Já, cestující zpravidla tramvají, jsem od domu na redakční židli za nějakých pětadvacet minut. Tramvaj překoná jednu z nejrušnějších pražských tříd – Ječnou, projede ucpaným Karlovým náměstím na Moráň a přes most dosáhne Smíchova. Cestou stojí nesčetněkrát na červenou a cinká na zpocené řidiče v autech, co se nedovedou zařadit. A já si u toho čtu. Kolikrát ani nekontroluji Pražský Hrad, i když ten by pod kontrolou, jak už dnes všichni víme, být měl. Tedy čtu, jedu, pracuju, pak zase čtu a jedu domů. Suma sumárum denně padesát minut mého života tam a zpět. V létě šťastněji na skútru Vespa – patnáct až sedmnáct tam a sedmnáct až devatenáct minut zpět. Proč bych měla sedat na elektrokolo?

„Protože je to nejrychlejší a nezábavnější dopravní prostředek pro městskou jízdu,“ říká mi Jakub Dittrich, majitel cykloobchodu, budovatel cykloškoly a fanoušek jízdy na kole za libovolného počasí a libovolným terénem. „Elektrokolo, to je rychlá doprava kamkoli. Můžete na něm tam, kam nemůže auto a ani ta vaše Vespa. Můžete všude, kam může chodec a jste tam rychle. Navíc nemusíte parkovat, kolo složíte a odnesete do redakce. A opřete o zeď vedle dalších elektrokol vašich kolegů,“ dodává, dobíjí nám baterky, provede krátké školení týkající se motoru a řazení a vyrážíme.


Potřebuji zrcátka!

Začnu koncem. Z Vinohrad na Smíchov jsem jela dvanáct minut a čtyřicet tři vteřiny. Zpátky (což je zatraceně do kopce) čtrnáct minut. Urazili jsme směrem tam v mohutném provozu dopoledním zácpám navzdory 4,2 kilometry, průměrnou rychlostí 16,9 km v hodině.

Cestou jsme porušili řadu dopravních předpisů, ignorovali značení, zobousměrnili si pár jednosměrek a záviděli nám stovky řidičů aut, která jsme předjeli, což nás těšilo. V tomto smyslu není elektrokolo levicovým, jak to v dnešní době politicky vyhrocené někteří vnímají, ale v podstatě anarchistickým dopravním prostředkem.

Když jsme kola vraceli a projížděli tramvajovým koridorem legendární pražskou křižovatkou U Bulhara, tajil se mi dech, přiznávám. Ale nebylo to nic proti tomu, když jsem tutéž trasu den nato zkusila jet na kole tak, jak se podle dopravních předpisů má. Přejet na kole „Bulhara“ bezpečně v souladu s nimi podle mě nejde.

„Nevím, jestli se dá na kole po Praze, kde není infrastruktura pro cyklisty téměř žádná anebo špatná, jezdit správně. Otázka je, co je správně. Pokud podle předpisů, tak to podle nás často nejde. Proto jsme zavedli Školu městské cyklistiky, o které by si pražští radní odpovědní za cyklistiku možná řekli, že to není to pravé, ale my máme za to, že jde o přežití.“  

Pražské cyklostezky a koridory se klikatí, jsou přerušovány sloupy veřejného osvětlení nebo náhle z ničeho nic skončí, přestanou. Pokud by je někdo slepě následoval, musí se podle Dittricha nutně utvrdit ve všeobecně sdíleném pocitu, že jezdit po městě na kole je tak nebezpečné, že je to vlastně nemyslitelné. Co říká asi platí, ale já v takovém případě akutně postrádám na elektrokole zpětná zrcátka.

Trasa cesty Z Vinohrad na Smíchov.


S květinou na řidítkách

A zrcátka, on na to, zrovna nejsou problém! Dají se přikoupit. Pořídit lze i držák na telefon s handsfree a telefonovat anebo fešáckou hlasitou „empétrojku“ a poslouchat Rolling Stones. Sedlo asketického typu nebo sedlo jako gauč? Jak je libo.

S výkonnostní nebo sportovní cyklistikou nemá tohle samozřejmě nic společného. Je to na pohodu, když to tak chcete. Šlapete si, ale sílu převodům dodává motor. Sami si určíte, jak moc potřebujete pomoct. Cestou z práce oceníte motor víc než ráno směrem tam, to je moje zkušenost, mimo jiné proto, že tam to mám z kopce a zpět právě naopak.

Jízda po chodníku? Nemá se, ale někde to jinak nejde, stačí se na chodce usmát a hned má lepší den. Jízda jednosměrkou opačně? Nedá se nic dělat, spousta jednosměrek bývá všude v civilizovaném světě pro cyklisty zobousměrněna, u nás s tím zjevně začínáme. Tichá revoluce zespoda. V tramvajové trati? Nic moc pocit, jak jsem výše popsala, ale s ojem dvaadvacítky za zadkem ujedete čemukoli, věřte mi.

Na jednu baterii dojedete i šedesát kilometrů, nemusíte se nijak legračně postrojit – do divnodresu na kolo ani brnění na motorku. Dá se zkrátka jet i v lodičkách (osobně nedoporučuji). Helma? Může být (osobně doporučuji), ale nemusí.

„Když nevíte, zeptejte se, jak na to,“ říká Ditrich. Pět učitelů, prozatím v Praze,  Vymyslí a s vámi si projede vaší obvyklou cestu z domova do práce, pomůže vybrat správné e-kolo, naučí vás stroj dobíjet, zacházet s přehazovačkou, zváží, co s sebou, a poradí, jak převážet osobní věci. Podle vašich technických schopností vyberou a zapůjčí to správné kolo pro vás – buď blbuvzodrné, leč výkonné, nebo opatřené nesčetnými displeji, vychytávkami všeho druhu, jež je také výkonné navrch vymazlené pro fajnšmekry. Všechno je na www.cykloskola.cz


Statistika Pavlíniny trasy na elektrokole z Vinohrad do redakce MF DNES: 

  • Vzdálenost: 4,02 Km
  • Celkova doba cesty: 14:19 min
  • Celková doba jízdy: 12:43 min
  • Průměrná rychlost 16,9 Km/h

Normálně jí cesta do práce trvá buď 30 minut MHD nebo 22 minut na skútru. 

Publikováno v MF Dnes 10.8.2013 (PDF Download)