Rozhovor s Tomášem Sedláčkem
„Díky elektrokolu se pro mě z Prahy stal Amsterdam“
Populární ekonom Tomáš Sedláček vyrůstal ve Finsku a v Dánsku, takže má k cyklistice vřelý vztah. Na kole po Praze už jezdí 7 let. Skládačku AGOGS SilverGo si poprvé projížděl v srpnu 2008 a od roku 2009 toto elektrokolo vlastní a používá. Stal se prvním ambassadorem dopravy na elektrokole u nás!
Tomáši, jak se Ti jezdí na elektrokole?
Je to paráda. Nejlepší je, že mohu jezdit v kravatě a obleku a nebát se, že se zpotím. Praha přeci jen kopce má. Když je člověk v cyklistickém, tak mu to nevadí, ale v plné polní, tj. saku a kravatě to žádná "lábuž" není. Přesto jsem tak jezdíval. Zvykl jsem si z Dánska, cyklistika je tam vážně jiná než u nás. Na kole jezdí (skoro) úplně všichni, od školáků přes businessmany až po babičky a dědečky. V severských zemích je cestující na kole pozitivně diskriminován, řidiči aut tam dávají na kolaře pozor a nevadí jim. Pro českého řidiče je často cyklista na silnici cosi obtížného.. Přesto ale po Praze jezdím většinou po silnici, nejsem „chodníčkář“..
Kolik jsi toho vlastně na elektrokole už ujel?
Celkem jsem najel asi 350 kilometrů (po 2 měsících), hlavně po Praze, ale protože máme v domácnosti jenom jedno auto, dojížděl jsem na elektrokole i za manželkou a synem do Bedřichova u Liberce, kde máme chalupu.
Tomáš Sedláček byl hlavním protagonistou akce Do Práce na Kole
Do Bedřichova? Není to přece jenom trochu daleko…??
Je :-) Pochopitelně jsem kombinoval - dojel jsem z centra Prahy na Černý Most, kde jsem hodil kolo jako zavazadlo do autobusu, s ním jsem dojel do Liberce a odsud je to už jenom 15 kilometrů do prudkého kopce. Dojel jsem na jedno dobití až na rozhlednu Královka (858,7 m.n.m.).
A kolo tam dojelo bez problémů?
Ano, vyjel jsem tak 70% baterie. Nejlegračnější jsou zážitky, kdy na skládačce v košili a dlouhých kalhotách předjíždíš v kopci perfektně vybavené cyklisty na trekingových kolech.
Vraťme se do města – kam jsi vlastně všude jezdíš a proč?
Můj den – to je tak v průměru 4-6 schůzek. Schůzky s médii, analytiky, ekonomy, konference, přednášky, s partnery po kavárnách a restauracích, nebo s úředníky či diplomaty třeba na Černínském paláci, nebo po ambasádách. Je to hodně přesunů, kde je mnoho časových ztrát a které jsou autem či městskou dopravou hrozně pomalé a otravné. A neustálé čekání nebo parkování… to není pro mne. Jak to mám změřeno, tyto cesty denně vezmou tak minimálně o hodinu a něco. No a to je za týden v podstatě celý jeden pracovní den navíc, který díky kolu týdně ušetřím.
Ale na kole si nemůžeš číst nebo telefonovat…
Telefonáty na kole vyřizuji běžně, mám sluchátka s mikrofonem a když je třeba si něco zapsat, jednoduše kdekoli zastavím. Dokonce jsem nedávno dělal za jízdy rozhovor do rádia. A také jsem zjistil, že právě trocha fyzického pohybu mi perfektně oddělí jednotlivá jednání a bezvadně si pročistím hlavu. Při fyzickém pohybu se zapojí druhá mozková hemisféra a vyplavuje se adrenalin, což je perfektní pro koncentraci.
Jestli potřebuješ cvičení, proč se ti tak líbilo elektrokolo?
Běžně za den ujedu 20-30 kilometrů. Když jsem jel na mém normálním kole (Tomáš má kolo značky GT) do centrály ČSOB v Radlicích, poslední úsek z Anděla do kopce jsem většinou vzal kolo do metra a tím jsem ztratil asi tak 20 minut času a byl opravdu za celý den hodně unavený. Hlavně tam, kam jsem musel přijet v obleku a nezpocený bylo kolo nepoužitelné. Na elektrokole jsem jel vážně všude. Takže jsem si nakonec zajezdil více než na normálním kole. A nakonec se taky protáhnu, i na elektrokole se šlape, večer nohy celkem cítím, ale tak nějak příjemněji, že z toho člověk není zpocený, ulepený a moc utahaný..
Nebál jsi se, že ti kolo někdo ukradne?
Mě už v životě ukradli tolik kol, že je zabezpečují nejlepšími podkovovými zámky jaké jsou k dispozici. U téhle elektro-skládačky je fajn, že se dá i složit a přivázat k lampě, takže pak už si jí fakt nikdo nepovolaný nevezme. Když jsem kolo nechával na ulici, bral jsem z něj pro jistotu i baterku, aby jí někdo nevzal (pozn.: není to ale třeba, baterii je možné zamknout bezpečně do rámu). Praktické je, že můžu parkovat kolo v bytě, protože se snadno vejde do "pidivýtahu", co máme v domě.
A co bezpečnost jízdy, neměl jsi nějaký karambol?
Na kole je třeba se stále ohlížet za sebe, auta jsou nevypočitatelná. Jednou už jsem také přeletěl přes kapotu, ale to už bylo dávo. Když si člověk dává pozor, není to nebezpečné. Jinak já už vím kudy jezdit tak, abych byl na místě co nejrychlejší a s auty se potkával co nejméně...